Name: Představitelé českého státu
License: https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

📥 Stáhnout zdarma

📗 Excel (20.0 KB) 📄 CSV (31.8 KB) 📕 PDF

💡 Klíčové poznatky

Contains 102 records / 7 fields
Available for free download in Excel, CSV, and PDF formats
Data sourced from: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_představitelů_českého_státu

📋 ข้อมูลทั้งหมด

Zobrazeno 20 z 102

⚠️ Zobrazeno prvních 20 z 102 záznamů. Stáhněte soubor pro úplná data.

Poradi	Jmeno	Obdobi Zivota	Obdobi Vlady	Poznamky	Obdobi	Dynastie
1	Sámo	605?–659?	623/4–658/9	Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.	Vládce Sámovy říše (623/4–658/9)
1	Mojmír I.	cca 795?–846?	830?–846	První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.	Velkomoravská knížata (830?–906)	Mojmírovci (830?–870)
2	Rostislav	ok. 813? – po 870 (Bavorsko)	846–870	Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a…	Velkomoravská knížata (830?–906)	Mojmírovci (830?–870)
3–4	Engilšalk (v letech 870–871 v rámci Východofranské říše, jejímž králem byl Ludvík II. Němec)	ok. 830–871	870–871	Vilémův bratr, franský místodržící v době Svatopluka, dosazen Karlomanem Východofranským. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.	Velkomoravská knížata (830?–906)	Vilémovci (870–871)
3–4	Vilém (v letech 870–871 v rámci Východofranské říše, jejímž králem byl Ludvík II. Němec)	ok. 830–871	870–871	Engilšalkův bratr, franský místodržící v době Svatopluka, dosazen Karlomanem Východofranským. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.	Velkomoravská knížata (830?–906)	Vilémovci (870–871)
5	Slavomír	ok. 830 – po 873	871	Kněz pravděpodobně mojmírovského původu, vůdce vzpoury proti franské nadvládě, která vedla ke svržení bratrů Viléma a Engilšalka.	Velkomoravská knížata (830?–906)	Mojmírovci (871–906)
6	Svatopluk	ok. 830–894	870–894	Synovec Rostislava, původně nitranský údělník. Propuštěn z franského zajetí, aby potlačil vzpouru Moravanů. Po návratu se však dává na Slavomírovu stranu a přebírá od něj vládu. Stává se nejvýznamnějš…	Velkomoravská knížata (830?–906)	Mojmírovci (871–906)
7	Mojmír II.	po 871 – 906?	894–906	Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Jeho bratr Svatopluk byl údělníkem v Nitře (jako Svatopluk II.).	Velkomoravská knížata (830?–906)	Mojmírovci (871–906)
1	Bořivoj I. (v letech 872?–883? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)	852/855 – 888/889?	872?–883?	Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (872?–889?)
2	Strojmír	??? – po 885	883?–885?	Původ neznámý, snad Přemyslovec. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jelikož nesouhlasil s velkomoravskou nadvládou. O dva roky později byl za pomoci Svatoplukových vojsk sesazen.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (872?–889?)
1	Bořivoj I. (v letech 885?–890? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)	852/855 – 888/890?	885?–890?	Podruhé na trůně.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (872?–889?)
3	Svatopluk I. (v letech 890–894 v rámci Velkomoravské říše, jejímž byl knížetem)	ok. 830 – 894	890–894	Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).	Česká knížata (872?–1085)	Mojmírovec (890–894)
4	Spytihněv I.	ok. 875 Levý Hradec – 915	894–915	Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
5	Vratislav I.	ok. 888 Praha – 13. únor 921 Praha	915–921	Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
6	svatý Václav (I.)	ok. 907 – 28. září 935 Stará Boleslav	921–935	Svatý Václav. Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
7	Boleslav I.	ok. 915 – 15. července 972	935–972	Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a…	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
8	Boleslav II.	ok. 935 – 7. únor 999 Praha	972–999	Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho sm…	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
9	Boleslav III.	(968–971) Praha – (1037–1039) (Polsko)	999–1002	Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (894–1002)
10	Vladivoj	981? – leden 1003	1002–1003	Snad Přemyslovec nebo Piastovec. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovec/Piastovec (1002–1003)
11	Jaromír	ok. 975 – 4. listopad 1035	1003	Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec.	Česká knížata (872?–1085)	Přemyslovci (1003)